Mezinárodní Ekonomické fórum pořádané na začátku září v polské Karpaczi se už po třicáté stalo místem k diskusi o aktuálních ekonomických a politických otázkách. Jedná se o největší konferencí ve střední a východní Evropě. Posláním fóra je vytvořit příznivé klima pro rozvoj politické a ekonomické spolupráce mezi členskými státy EU a jejich sousedy. Jedním z jeho letošních hostů byl i hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.
Na Mezinárodním Ekonomické fóru 2021 v polské Karpaczi jste vystoupil ve dvou diskuzních panelech. Jaká témata se na nich probírala?
První panel byl k tématu Nové politiky soudržnosti, tedy podpora států a krajů z rodiny fondů EU v následujících letech tak, aby se úroveň regionů vyrovnávala a v ČR jsme se dále přibližovali průměrné úrovni EU. Pro Karlovarský kraj je programové období na dalších šest let specifické tím, že kromě „standradních“ EU fondů bude moci využít také podporu z Fondu spravedlivé transformace, určeného třem českým krajům, kde bude utlumována těžba uhlí. Druhý panel se zabýval dopady evropského Green Dealu (Zelená dohoda pro Evropu) do rozvoje regionů. Zde zaznělo zcela jednoznačně, že respektování Green Dealu a snižování emisí CO2 s sebou ponese významnou finanční náročnost a bude muset být dořešena otázka, která stále nemá jasnou odpověď, co bude zdrojem chybějící části „čisté“ energie. Potenciál obnovitelných zdrojů je zatím odhadován jen na úrovni 60% celkové potřeby.
Jedním ze spoludiskutujících byl například Cezary Przybylski, maršálek Dolnoslezské vojvodství, které řešilo a řeší útlum těžby uhlí v okolí Valbřichu, tedy podobné téma, jako řeší nyní Karlovarský kraj. Inspiroval vás jejich postup v něčem?
Informace, které zazněly, mi potvrdily, že úskalí transformace jsou podobná v Polsku i u nás. Řeší se to, jakým způsobem efektivně absorbovat zaměstnance těžebního průmyslu do nových odvětví, jak nastavit vzdělávací strukturu v regionu tak, aby reflektovala skutečnou potřebu trhu práce, zejména tu projektovanou budoucí. A v neposlední řadě i jak využít potenciál útlumu těžby pro změnu směřování regionu ve vztahu k orientaci na odvětví šetrné k životnímu prostředí, zvýšení atraktivity regionu pro vysoce kvalifikované experty, celkově jakým způsobem tato opatření mohou akcelerovat růst životní úrovně.
Ekonomické fórum v Krynici na jihovýchodě Polska kdysi západní média překřtila na východní Davos. Setkání tisíců politiků, podnikatelů, expertů a analytiků s unikátní atmosférou se stalo největší středoevropskou událostí svého druhu, kam pravidelně jezdí i vrcholoví politici. Loni pandemie donutila organizátory setkání zredukovat a na poslední chvíli ho v termínu 7. a 8. září přesunout do Karpacze na polské straně Krkonoš. A tam konference na několik následujících let zůstane.
A bylo naopak téma transformace Karlovarského kraje zajímavé pro ně?
Ano, jednoznačně. Plán přeměny Karlovarského kraje upoutal zejména už tím, že se u nás v současnosti „snoubí“ lázeňství a cestovní ruch s těžebním průmyslem. A cílem je zde zachování a rozvoj našich lázní a atraktivních destinací a zároveň s tím nahradit těžbu novými odvětvími založených na vysokém stupni technologického pokroku a inovacích.
Zmínil jste i dikusi o evropské Zelené dohodě, účastnil se jí i Magnus Berntsson, prezident Shromáždění evropských regionů ze Švédska. Jaký vliv a jaké dopady by mohla mít třeba pro náš region?
Povede k motivaci hledání takových odvětví do regionu, která budou v souladu s touto dohodou, tedy jak bylo zmíněno: odvětví šetrná ke svému prostředí, ideálně bezemisní. Půjde o nahrazení fosilních zdrojů energie zdroji obnovitelnými, což bude ovšem výrazně finančně náročné a i kapacita těchto zdrojů a jejich využití má své limity. To vše znamená, že přeměna regionu musí vycházet z realistických možností a časových horizontů, které jsou z mého pohledu výrazně delší, než v sobě obsahuje Zelená dohoda. Její budoucí uplatnění již dnes odráží výrazný růst na trhu energií a s tím spojených dalších trzích, na což nyní již reaguje EU diskusí k možné změně parametrů a časových nastavení dohody.
Díky za odpovědi.
Ptal se Petr Slezák